Skrovný
Skrovný. Cf. Mkl. Etym. 304. U Polič. Kšá. S. = malý atd. S. zalidnění země, Us. Pdl., rozměry, Osv., plat, almužna. Št. — nač. Na počet velmi skrovní. Tk. Č. 5 — S., massig, modestus. Asn. 4. S. věci oby- čejně dluhší čas trvají. Slov. Tč. — na čem: na mysli. Smil.— v čem (jak). Má v hněvu s-ný býti. Výb. II. 973. V pokrmě nad divy skrovný. Hr. ruk. 65. — čím. Chudšímu na mysli (buď) skroven řečí, skut- kem. Výb. I. 916.