Skrýti
Skrýti, skryji, skryj, skryje (íc), skryl, yt, ytí; skrývati, skrývávati, verbergen, ver- stecken, verhehlen, hehlen, bergen, bedecken. Jg. — abs. Co skrýti se má, toho nepro- dává. Kom. — co, koho: své chyby. D. Peníze skrývati. Dch. Budeš-li se svých hřiechuov za zpovědi tajiti, Buoh je zjeví, pakli je budeš zjevovati, Buoh je skryje. Hus III. 184. Pámbu ho skryl = umřel. V Krkonš. Kb. —co komu: osidla. Ž. wit. 30. 5., 9. 16. Spasitel náš pyšným chytrcóm tohoto světa skryl svá tajemstvie; Převrá- cená duše skryla jest sobě zlé věci budúcie. Hus II. 51., 311.' S. se komu. Výb. II. 46. — co od koho. Neskrývej tváři své od služebníka svého. Pešín. Stonánie mé ot tebe nenie skryto. Ž. wit. 37. 10., 39. 11. Skryl se Adam i žena jeho od tváři Hospo- dina uprostřed stromů rajských. ZS. 11. Že jsi ty věci skryl od múdrých. Chč. P. 43. b. Chválím tě (Boha), žes skryl tyto věci od múdrých a opatrných a zjevils je ma- ličkým a pokorným a v světu zavrženým. (Mat. 11. 28.). Hus I. 472., III. 41. - co, se kde: pronásledovaného ve sklepě s. S. se v chrastí, Sych., v lese, St. skl., v nějakém hrobě. Flav. Skryj se v prachu. Br. V svých ňadrech skryl jsem nepravosť mú. BO. S. se za oltářem. Dal. Na hůře se skryl. Flav. Po městě, po lese se skryli. Har. V sobě něco skrývati. Dch. Tvé svaté bolestné rány jsou mé duše jisté schrány, v nichž by se skryla holubice a nebála se vichřice. Sš. P. 57. U proroků pod záslonou časných slibů skrývají se věční slibové. Sš. I. 26. S. se v lese po různu. Bl. S. se v čem. Alx. 1 zdaliť móž člověk s. oheň v lónu svém, aby rúcho jeho nehořelo? Šal. prov. 6., Hus 1. 276. Jiní po domiech skryti jsou. Chron. 472. Jutka v šarlatnej kapici skry sě za ol- tářem v kaplici. Dal. 72. Ta kniha skrývá (birgt) v sobě mnoho moudrosti, lépe: ob- sahuje, zavírá, chová. — co, se kam: pe- níze do truhly. S. se za kamna. Har. Pámbu ji pod zem skryl (= zemřela). U Žamberka, Dbr. Ostrohy s. v koně, lépe: vraziti, vbod- nouti. Bůh skrývá úmysly své církev roz- šířiti pod závoj pronásledování. Sš. Sk. 95. Skryj se do komory, jsú tam troje dveři; Skryju se já do lesa, tam je moje potěcha. Sš. P. 146., 519. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — co čím: rudy lstí s. (zamazati, zaslepiti). Vys. Něco šátkem s. — co, se před kým, na čem. BO. S. se před nepřítelem, Us., před očima něčíma. Br. Na hůře před An- tiochem se skryl. Flav. Že skryl tajné věci před moudrými. Sš. I. 167. Skryl jsi sv. písma dóstojenstvie před mudrci. Anth. I. 76. Skryl tři věci před námi Bóh; Nebeskú múdrosť skryl před chytrými; I proč se před nimi skryl moha je okamženě poraziti?; Před těmi se pravda kryje, kteříž slovy pravdy hrzejí; Nezřiezeně milujete mé těle- senstvie, protož užitečné jest, abych skryl člověctvie před vašima očima, aby žádostí duše byli vzhóru pozdviženi; Pravda se před protivníky skrývá, neb v nečistých srdcích nepřebývá. Hus I. 380., II. 52., 123., 183., 416. —- se před kým proč. Strachem před židy se skryli. Pref. 326. — se čeho, koho (gt.). Sem sem pojděte, zde se Prážan skryjete. Dal. 39. Pohrúžiem-li sě do pekla, chtě sě tebe skrýti. Tkadl. Boha se s. BO. — se. Sedlák se neumí skrýti, když ho i pod lavici strkají, však mu vždy boty vyhlídají. Prov. Jg. — se čím, s čím. Vypátral, kde se lakomec s penězi skrývá. Sych. Neskrývá se přede mnou ničímž. Ros.