Skrytý
Skrytý; skryt, a, o = schovaný, tajný, přikrytý, verborgen, versteckt, geheim, heim- lich. Jg. S. věci (tajemství). V.; s. tajem- ství. Kom., boj. Ráj., pokoj, Leg., příhrada. Sych. Hrou skrytou působiti, die Hand im Spiele haben. Dch. Řeč svou obrací ku Ga- latům skrytým přechodem. Sš. II. 27. S. smysl něčeho. Hus I. 136. Jest-li hřiech skrytý, skrytě treskci, jestli zjevný, tehdy zjevně treskci, ať se ten polepší a jiní se bojie; Vzjevilo se, co prve bylo neznámo a skryto; Nic nenie přikryto, by nebylo zjeveno, ani skryto, by nebylo vzvěděno (Luk. 12.); Nemóž město skryto býti na huoře posazené; Na ořechu škořepina tvrdá jest a jádro skryto; Téžko jest skryté věci věřiti. Hus I. 248., 344., II. 217., III. 75., 78., 155. (Tč.). O věcech skrytých mluviti. Ros. Co skryto býti má, toho zjevně nepro- dává. Kom. Nic není skrytého, aby nebylo zjeveného. Č. — od čeho. Skrytoť jest od očí tvých. Ros., Bart. 355. 33. A má býti viera i jest o věcech, k nimžto jest doufání a jenž jsú skryté od našich tělest- ných očí; A bieše to slovo skryto od nich. (Luk. 18.). Hus III. 153., II. 77. — před čím. Skrytoť jest před očima tvýma. Ros. Skryto jest zatracenie před zlým. Hus I. 380. Má býti pilen (člověk), aby před králem najmúdřejším, před nímž nic nemóž skryto býti, dobrý počet vydal ze všech věcí, kteréž jest od něho vzal. Hus II. 389. — Alx., Kom., Byl. - z čeho. Prvého zrcadla jmenie skryta byla (= skládala se) z pósobnosti tělesenstvie v osobnosti. Výb. I. 796. 26. — kde. Toho velikého urozenie užitek ještě zde v světě skryt jest; Též božstvie v osobě syna božieho vzalo na se člověčenstvie a ostalo božstvie, skryté tělestnýma očima pod člověčenstvím; Syn boží vzal jest na sě člověctví tiein podobenstvím, že jakož prve jest noha a ostanúc nohú vezme na sě obuv a bude skryta pod obuví, tož . . . Hus I. 316., II. 22. Moci v zemi skryté. Toms. — kam. Syn v zem skrytý (po- hřbený). Plk. — Vz Skrýti.