Skřehotati
Skřehotati, skřehotati, -rám a -ci; skřeh- tati, škřehtati, -tám a -ci, knarrend schreien, kräuschen, knirren, knirschen, quacken. — abs. Skřehtají krkavci, Zlob., slepice, D., žáby. Aqu. — čím: zuby. St. skl. — čím na koho. S-ly jsú na mě zuby. Ž. wit. 34. 16. Škřehce svými zuby na mě. Ctib., BO. — Ms. Ps. — od čeho. Meči od odění skřehcí. St. skl. — kde. Zelená žába na dřevě škřehce. Ms. bib. — proti komu. Jel.