Skřipec
Skřipec. Cf. Škřipec. S. na svíčky (k upev- nění jich do svícnu), Dch., na štětec, na tužku, na křídu, u péra kočárového, Feder- schlitz, v němž kladka upevněna jest, Us Pdl., zámečnický na plech, Blechspannklo- ben. Vz Včř. II. 22. — S. katovský. Počkaj, veď ty prídeš pod s., na s. Mt. sl. Četa ocitla se na skřipci (byla obklíčena se všech stran). Jrsk. Spjat na s-ci nejistoty. Vrch. Ep. bs. 159. Šejnoha pekař na s-ci přetržen. Kn. — S. = druh brejlí. Vz Ott. VI. 629. — S. = suchopeř, eriophorum, Wollgras, n., slov. Bartol. — S., míst. jm. Kreiwitz. VSlz. II. 196.