Skvrniti
Skvrniti, lépe: skvrniti, il, ěn, ění; škvr- nívati — káleti, sudeln, besudeln, verunrei- nigen, makein. — co, koho. Daremné jest kánie, kteréž potomnie škvrnie hřešenie; Zeď cierkve svaté obořila sě, psi a svině vchodie a kostel škvrnie. Hus III. 120., I. 301. (Tč.). — čím koho, se: hříchy, po- mluvami.