Čáry
Čáry. Čáři. Št. Kn. š. 11., 101. Čáry, Hexerei. Sv. ruk. 324., 325., Sdl. Hr. III. 167. Ta (víla) hned si pospíšila, vším ji čárem ozdobila. Pís. srb. II. 17. Že jí ty čáry Nádherová dala připravené; Ty čáry před duom léti kázala. NB. Tč. 247., 248. Čáři lživí. BO. Mistr v čářích četl. GR. V kúzlech a čářiech umělý. Kšch. Všichni dali se črtu oklamati přijeli se čáróv, druzí lékóv, třetí věšťby. Št. N. 8., 22. By kto mohl jediným najmenším čárem přivésti to, aby se všichni pohané ku pravé vieře obrátili. Ti, ješto pósobí čáry ; Každý čár jest smrtelný hřích ; Bychom po čářiech co věděti chtěli budú- cieho. Št. Kn. š. 8., 9., 10. Chtiec muže, aby ji miloval, připraviti svými čáry. Št. — Cf. Mkl. Etym. 30. — Čáry máry fuč!