SladSlad, u, m., strsl. slad?, hordeum tostum, příp
. -?,. Mkl. B. 29., 15
. S. = obilí k várce připravené, kteréž se klíčí a za klíčeni ve hvozdě suší nebo též na povětří, das Malz. Jg. S. se na válečkách suší n. na hvozdě (sladovně, na drátěných sítích) praží. Pt. Ze zrn obilních hl
. ječmenných, necháme-li je klíčiti, stává se proměněním škrobu v cukr a klovatinu slad. Kk. 113. Ječmen močí se při -/- 12° asi 48 hodin v čisté vodě (pokud zrno kašovité povahy nenabylo)
, potom se na hromady sype, aby
střelčil (klíčil). Zahřívat' se samovolně na 15—30° a přemítáním se uchraňuje od spálení; když klíčil asi o 1/4 délky zrna, klíčeni se pře- trhuje rychlým sušením. Klíčením se lep mění a tu povahu na sebe béře, že pak škrob a dextrln v cukr obrací; ze škrobu zrna se tvoří dextrin a cukr; delším klí- čením by tyto hmoty opět vystřebány byly; proto se zrno klíčené suší
, načež
sladem sluje. Obilí pouze vzduchem a sluncem su- šené sluje sladem
vzdušným (Luftmalz); z toho máme pivo
bledé; na pivo
hnědé se
hvozdí t. j. horkým vzduchem (kouřem) n. parou vodní delší čas na 40 — 100° zahřívá, aby zhnědlo; takový slad je
hvozděný (Darr- malz). Hvozdění děje se na sítech drátěných n. deskách kovových provrtaných. Vz více v Šfk
. 680 a násl. S. ječný nemlený, se- mlený (tluč ječná, ječná mouka), V., hvoz- děný, Nz., sušený, hnědý, větrný, bledý, la- hodný, křehký, dlouhý, vytažený, krátký, podeschlý, rozšlapaný, vyrovnaný, mladý, starý. Šp. Líska, komora, mlýn, síto, žok, pytel na s., daň ze s-du; pivo od mletí s-du. Šp. S. dělati, d. Malz schippen, Wid- dern ; s. tlustě, tence položiti, den Malz- haufen fuhren; s. se rosí, potí, otepluje, má dílo, der Haufe schwitzt, hat Arbeit; s. kro- piti, ein-, besprengen; s. váti (buď lopatou, buď mlýnkem), worfeln, prosívati, žejbro- vati, fegen, šlapati, treten, hvozditi, sušiti, dörren, váleti, schwelchen, obraceti, schla- gen, wenden, předělati, umlegen, vystírati, einmeischen. Suk. S. sejmutý (sjatý), Pelz-, Filzmalz, kamenný, kamenáč, d. Bein-, Glas- malz; dělání sladu, das Widdern des Haufens, kropení sladu, das Netzen des Malzes; pří- stroj ku klíčení sladu, der Malz-, Malzungs- apparat. Suk. S. narážeti, einsacken, ein- fassen, vynášeti (výnosek), den Haufen (die Tenne) ausführen; s. je mnoho dotažen, při- pražen, hat hohe Darre. Suk. Mlýnek na s. Dch. To pivo není z pouhého sladu a chmele, ale má přísadu. Dch. Továrna na s.,
sladovna, Malzfabrik. Dch. S. roste, prýchuje, D., střelčí n
. střelcuje; slad sušiti, zapařiti (einmei- schen), svařiti, Us. (Jg.), do housek dáti, narážeti, rozhrnouti, nastírati, sbírati, sta- hovati, rozhoditi, nositi, pronášeti (přenášeti), z větrna dělati (lüftig überarbeiten), za- hvozditi, potápěti. Šp. Od sládka pivo se vaří ze sladu a chmele. Kom. Poněvadž spoluměštěnín Váš slad ten u sladovníků koupil a na to zavdal, tedy již jeho s. byl. NB. Tč. 32. Chmel i slad zmrhati (darmo pracovati). V. Cf. lat.: Oleum operamque perdere. Hý. —
S,
zbroj. K tomu mi po- bral osmnácte sladóv s tvrze
i jiné zbroje. Půh. I. 154.