SladkýSladký;
sladek, dka, o. Cf. lat. suavis m. svadvis, skr. svädus. Gb
. Hl. 94. Strsl. slad?k?, dulcis, suavis, pří'p.
-?b?
. Srov. strind. svädu, lit. saldus. Fk. 221., Mkl.
B. 256., 74., aL. 141. 85.
Komp. sladší (zastr.
slazší, Hus III. 36., 117.,
slaší), sladčejší, v obec. ml. místy slajší. Vz -ší, Gb. Hl. 103. Komp.
sladšl je původem stejný se starším kompar.
slazší; rozdíl, že je tu
d místo
z, nepřipisuji tomu, že by byla přípona jiná, ale tomu
, že byl na blízku positiv
sladký a ten svým
d sváděl, aby so také v kompar. vyslovovalo
d místo
z,
sladší m.
slazší. Tak vykládám si také odchylné
divokejší a
su-
chejší. Gb. v List. filolog. 1877. 303. - S ,
lahodnou chuť vzbuzující, süss;
protiva: ky- selý, hořký, slaný. V., Ž. wit. 18. 11. Sladké chuti; sladký jako med. V. S
. ovoce, víno (Ausbruch-
, Süsswein, Šk.), cukr
. Us. Všecky věci sladké jsou přirození lidskému libé. Byl. Nad med sladší. Sych. S. jako cecek (nepříjemně s.); s. až mdlo, ekelsüss. Dch. S. jako cukrový meloun. BN. Horou za s-kou jahodou chodia. Slov. Příliš s. omáčka brzy se vymáčí. Pk. S kého se nikdy do syta nenajíš a milého nikdy nenavolíš. Pk. Kdo chce (užívati) sladkého, musí prve (okusiti) kyselého (trpkého; vz Pracovitosť), Ros
., Č., Lb.; Sladké se kyselým sladí; Kyselé slad- kému cestu strojí. Ros. Když se nejlép zdaří, sladké s hořkým se mísí. Kom. Ani sladký
, ani hořký. Č. —
čím: cukrem, medem. —-
čemu,
komu. A ovoce jeho jest sladké hrdlu mému. Hus III. 25
. — S.,
o menším stupni lahodnosti, süss. S. mléko (ne ky- selé)
, nový sýr, voda (ne slaná jako moř- ská), kvašení
. Us. (Jg.). Kradená voda sladší a kradený chléb chutnější. Prov. Jg. S. zelí. — S.
, příjemný sluchu, čichu, süss. Z. wit. 33. 9
., 85. 5
. S
. popěvek
. Hdk
. Keď ti sladká slova dává. Ps. sl. 78. S. zvuky, hlas, hudba, vůně. Us. (Jg.). Sladké písně zpívá. Kom. — S.
, vůbec příjemný citu, süss, angenehm. S. paměť (upomínka), V.
, řeč, Ros.
, líbání, Puch
., usnutí
, spáni
, sen, vlasť, jméno, Us. (Jg.), hřích. Koll. Po díle s-ký odpočinek. Dch. Vyviň, vyviň svou ručičku, ó božské pacholátko, já do ní vtisknu hubičku
, ó sladké Jezulátko; Daj mi dzěvečko sladkej huběnky jako med. Sš. P. 74
., 592
. Protož die David: Odpočívajte a vizte, že sladký jest Pán: Po- chlebník jest sladký nepřietel, protože ušima sladkú řeč praví a duši kazí; Kdo chce sě ostřieci nepřietele velikého, ostřiehaj sě po- chlebníka sladkého, neb ten urazie viece než nepřietel; Jez stred t. j. požívaj Kri- stova božstvie jakožto nejslažšie vieci. Hus L 136., 154
., 260., II. 148., III. 9. (Tč.). —
v čem. Budu v jich ústech sladší než med. Boč. — S.
v botanice. S. zelina (druh bedr- níku, pimpinella saxifraga, die Bibernelle)
. S. dřevo n. kořen, glycyrrhiza, lekořice, das Süssholz; hruška, falernum pyrum
, die Speck- birn. V.; lupen, vz Sladník; chrasty (na Slov. ouročky), der Ansprang. Us. (Jg.). S. třešně
. Cf. Slb. 599., 529., Sladká. — S. =
zdravý, gesund, wohlbehalten. Slov. Dch. — S.
strup, neduh nakažlivý, der Erbgrind. Ja.