Slanina, slaninka, slaninečka
Slanina, slaninka, slaninečka, y, f.; u starých více v pl. slaniny, f., posud na Mor. = vepřové sádlo nasolené, der Speck. Škvarek od slanin. D. Maso slaninou proty- kati, protáhnouti, D., pomocí protykačky (špikovačky) prostrkati. Pt. Kus slaniny. V. Knedlíky se s-nou, Speckknödeln; ja- drná s-na, Kernspeck, m. Němcom zelina, Uhroms-na a Slovákom kaša s mljékom. Slov. Šd. Nechtěje opustiti toho dobrého bydla, které sem zde měl při slaninách sy- rových . . . Žer. 10. Vzal prý sobě ze sla- ninky len (jen) kúsek, až prý ostal na hatn- bálku motúzek; Milá paní, pro tvou česť, dej nám slanin jako pěsř; Komára zabili, s-ny majú. Sš. P. 713., 722., 732. Slaniny v dymníku zavěšené. Sych. S-ny někomu z hrachu vytáhnouti (někomu to, nač se strojí, uchvátiti, ku př. děvče); Vyňali mu z hrachu slaniny a maso z polívky. Vz Ženitba. Č. K čemu jej chováš, snad na sla- niny ? Mus., Č. Dobrý, co kozí slaniny. Mus. Z vlka nebude beran, ani ze psa ohař, z vlka oráč, ze psa slanina. Prov. na Slov. Nebude ze psa s-na, z vlka beranina. Mor. Šd. Malý to kocour na tak hrubé s-y (když se kdo o velikou řeč pokouší). Ros. V cizí naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin. D. Klobásou srazil polt slanin. Vz Klobása. D. Psu svěřiti slaninu (kozlu zahradu). Prov. na Slov. Načatá s. z hurta se krájí. Pk.