SlasťSlasť, i, f.,
sladkosť, rozkoš, od stád (slad-nu), příp. -t?, vz Vlasť
, Gb. Hl. 107. Die Wonne, Süssigkeit. Slasti a strasti lásky. Hanka. Oči plynou slastí. Dch. Hříšné slasti vedou ku propasti. Proch. Povedu tě skrze muky, skrze muky do propasti, potom do nebeské slasti. Sš. P. 26.