Slaviti
Slaviti, il, en, eni; slavívati = ku slávě pomáhati, velebiti, chváliti, preisen, loben, rühmen, ehren; hlásati, oznamovati, ver- künden; svátek následujícího dne zasvěcený zvoněním vyhlašovati, mit Läuten ankün- digen, feiern; svátek světiti, feiern, ein Fest begehen. Jg. Kořen slu (v slynu). Gb. Hl. 145. — co, koho: Boha, Br., něčí jméno, Jel., hod, den, V., památku, Kram., vítězství, D., své jmenoviny. Sych. — čeho: mší sva- tých, šp. m.: co. Brt. — koho za koho, za co : za Boha. Har. — co čím: svátek všemi zvony. Ros. — co kdy. O novém létě ciesař sněm veliký slavil. Let. 201. Svátek se slavil na podzim v říjnu. Sš. J. 120. — co proč: den na česť jménu tvému slavíme. Kram. — co o kom: hlásati. St. skl. — co nad kým: triumf. Bibl. — se čím. Slavil se pohrdáním zlata (slynul). Krok. — komu. Slavte Hospodinu (= žalmy zpívejte. Proch.). Ps. ms.