Slavný
Slavný, m. slávný, vz á (se krátí). = S. = rozhlášený, chvalitebný, chvatný, rühm lich, berühmt, löblich. V. S. jméno mezi lidmi, sktitek, pověsť, muž, věc; nad jiné s. V. S. kněz, Rkk., úsilí. Jel. Slavné pa- měti. V. Nilus slavný potok. Br, — kde s mezi pohany slavní byli. Byl. — Čím; vtipem. Řůs. — S., jasný, skvětý, velebný, nádherný, úpravný, důstojný, vsnešený, slo- vutný, herrlich, prächtig, glänzend, klar, glorreich, glorwürdig. S. hody, průvod, V., pohřeb (míti), Kom., sláva, Km., hodování, sedání, Rkk., vítězství, Sych., rod. Jel. Vyveď je z pohanského násilé přes moře, aby beránka jedli a slavný hod měli. Hus III. 109. S-ých rodičů syn; pánem slavným udělati. V, — v čem: v jídle, v nápoji, v oděvu (stkvostný). V. -- čím. Země s-ná přízní bohů jako hněvem. Koll. 219. — přoč. Město pro boží smrť s. Alx. 1109. — kdy. V pokoji ( = v míru) a o domě s. Leg. — k čemu. Aj k tomu úmyslu řeč Kri- stova jest velmě slavná. Hus II. 364. — S., titul, löblich, hochwürdig; veleslavný, hoch- löblich. S. magistrat, s. konsistoř; veleslavný soud zemský, místodržitelství; s. okresní zastupitelstvo, městský úřad; vysoce slavné ministerstvo, hoch. Us. — S. = ku slavení, ku poctě se vztahující, posvěcený, sváteční, festlich, feierlich, Fest-, Feier-. S. den (na Policku = boží hod, Kšá.), V., brána, Kram., oheň, Dch., průjezd, D, oděv, památka, posel, mzda n. odplata, Us., processí, Plk., průvod. Jg.