Sled
Sled, u, m. = stopa, šlapěje, die Spur, Fährte, der Fusstapfen. MV. Po sledu jíti. V. Ta země pustá, nikde sledu člověčího. St. skl. Po sledu za nepřítelem hnáti. St. skl. S. stíhati. BO. Pes sled zvěři vyslídí. Hlas. Neostane po něm sledu (stopy). Vše to minulo jako lodí, ješto přejde přes vodu, jež i (ani) sledu neostane na ní. Št. V čem jest s. toho, žej' Buoh jeden. Výb. I. 666., Št. — S., sledování, das Folgen. Sledem svým ti soukromí na zrak stavím svědomí. Sš. Bs. 13. — S., die Wortfolge. Či jak řecký s. má. Sš. J. 189. — S., následující člen, vteročlen poměru, der Nachsatz eines Verhältnisses. Nz. — Sledy, v praktické geometrii čáry, die Tracen. Nz.