Slézti
Slézti, slezu, slez, za (ouc), zl, ení; slé- zati, slizati = lezením dolů sjíti, herunter- kriechen ; sestoupiti, herab-, hinuntersteigen; vypadati, ausfallen (von Haaren); lezením vzíti, přelézti, ersteigen. — se = lezením se shromážditi, zusammenkriechen, -kommen. Jg. — abs. Ktož jest na střeše, neslaz. M. Nedaleko chodníčka teče dobrá vodička, slízej, milá, slízej dolů, napojíme koníčka; Včil mně kážeš slízati, měls mě nebrat od máti. Sš. P. 80. — odkud: se stromu, s koně, s vozu. Us. Slízej, milá, slízej s koňa, od- počinem si trochu; Jak do domu přijeli, všeci s vozu slízali; Hned s koníčka slezl, kord do něho vrazil, do svého srdečka z pi- stole vystřelil; Matka k němu vyběhla, s koňa mu slézć kázala; Slezu-li já s koňa svého, zbavím tebe vínka tvého; Chce-li tvůj kůň trávu jésti, musíš s něho dolů slézti. Sš. P. 80., 85., 88., 92., 192. (Tč.). - odkud kam. Zatočil se a zasmál se, slezl s koňa k té panence. Sš. P. 192. — se o čem. Dřevce vsazené v zemi snadně vytáhneš ze země, ale ponecháš-li déle jeho (v zemi), nesnáze vytáhneš, když se o něm (= okolo něho) země sleze. Št. N. 129. — kam: do dolu. D. — (se) komu. Slezly mu vlasy. Us. Má za ušima, když se mu slezou. Us. — co. Celý dům, strom s. Us. Táboři slezli město Boleslav v noci (přelezli hradby). Plk. — se. Housenky se slezly. Us. Ti se už slezli (chodí za sebou, o zamilovaných), slízaji se. Us.