1. Slíbení
1. Slíbení, n., das Versprechen, die Zu- sage, das Gelübde. S. veliké někomu uči- niti. Dal. k. 59. Ve zlých slíbeních odřeš vernosť, v mrzkém slibu proměň úmysl, cos neopatrně slíbil, nečiň; Zlé s. jest, kteréž hříchem se plní; Veliká dobrota božie, že k samému s. hřiechy odpúštie ; Manželstvie úplně v s. a zavázáni vuole srdečné záleží. Hus I. 105., II. 343., III. 201. (Tč.). Přinu- zený slib neslove volné s-nie. Hus I. 266.