2 Slíbiti se
2 Slíbiti se. By se slíbil (zalíbil). Ezp- 825. S. sě chtieše. Ib. 920.— se komu. Kar. 81. S. se Bohu, muži, lidem. Št. Kn. š. 46., 61., 165. Ta se řeč všem slíbila. Pass. — čím. Že se jeden druhému zlým spieše chce s. nežli dobrým; Jimiž bychom se s-li Bohu. Št. Kn. š. 38 , 46. — se komu v čem. S-lo se mu v tom. Výb. II. 499. — se komu jak. Žádajíc se jim s. smilně. Št. Kn. š. 63. — se ke komu. Slib se k pravému Bohu Jesukristu. Pass. mus. 282. — se z čeho jak. Aby ty bez po- kory mohla se s. z panenstvie svého. Št. Kn. š. 81.