Slíditi
Slíditi (zastr. sléditi), il, ěn, ění (zastr. slédati, slédnouti, slídnouti, dl, ut, utí), slí- dívati, sledovati. S. = po sledu jíti, der Spur nachgehen, spüren, nach-, ausspüren, spähen, ausspähen; hledati, vyzvídati, šukati, štá- rati, spüren, suchen, ausspähen. Jg. — abs. Pes slídí (zvěři po stopě jde). Ros., Kom. On všudy slídí. Ros. — po čem (koho). Pes zvěř po stopě slídí, sleduje. Ml. — kde. Pes slídí v lese. D. Pes slídí po lese. D. Po světu Němce nesleď, v svej zemi mezi svými seď. Dal. 67. Kdo jen po hospodách slídí, ten svých nerád vidí. Us. Té. — na koho. Pes slídí na dítky, když jedí (pořád na ně kouká). Us. — čím po kom: očima po lidech s. Cyr. — co. Němci několik jízdných vyslali, aby Čechy slédli. Ms. Cont. Ben. Kdo do cizích věcí rád nos strká, je slídí a spravuje. Br. Co tajného, vše slídím a stíhám. Kom. S. voj (špehovati). St. skl. Kto mně služí, mene sleduj. Ev. sv. J. S. sebe = po sobě jíti, auf einander folgen. Nz.