Slouha, sluha
Slouha, sluha, y, m. (dle Despota) a f., služebník, služebnice, der Diener, die Die- nerin. V. Slouha jest, kterýž pánu svému slouží. Kom. Slouha církve (kazatel). . V. Sluha boží. Br. Jan papež slouha všech sluh božích. Pulk. Člověk jest slouha smrti.
V. Pohleď do hrobu jejich a viz, který s-a
a pán. V. Sluha nemocných, radní. D. Vz Sluha. — S., pastýř obecný, der Gemeinde-
hirt. D. S. vyhání již stádo. Us. — Jg.
Udělal slouhu správcem. Us. Dch. Ty s-ho,
trub na mráz (říkají lenochům); Nebuď tam
jako s. (dohlížej k práci). U Rychn. Msk. — S. = slombidlo. Us. v Policku. Sn.