1. Sloupiti
1. Sloupiti, slup, sloupé (íc), il, en, ení; sloupati; stoupnouti, pnul a pl, ut, utí; slu- povati = loupaje sníti, abschälen, abnehmen, herabreissen. Jg. — co odkud čím: kůru nožem se stromu. Us. Bělmo s očí někomu s. Zlob., Lk. Kóže jich se stúpila biedú a hubenstviem. BO. Strach s mysli s. Kat. 2568. S kuří oko nožem. Dch. — co od čeho. Zelená šupina dá se od skořepiny s. Čern. 2. S. = oloupiti, vz Zloupiti.