Slovník
Slovník, u, m., pol. słownik, rus. a slov. slovar, srb. rečnik, slovin. besednik, besedar, ang. dictionary, fr. dictionnaire, něm. das Wörterbuch, Lexikon. S. jest spořádané se- brání slov buďto celého neb jen částky ně- kterého jazyka s připojeným ku každému slovu buď výkladem v též řeči, aneb pře- kladem na jiný jazyk. Obyčejně seřaděna jsou slova pořádkem abecedním. Může pak býti úkolem s-u buď vykládání n. objasňo- vání slov aneb vysvětlování a popisování věcí. V prvním případě má s-ník rozličná jména: glossarium, vysvětluje-li slova za- staralá aneb slova jenom jednoho spiso- vatele; idiotikon zabývá se toliko jediným nářečím; etymologikon sestavuje slova dle původu a příbuznosti; synonymikon seřaďuje slova podlé podobnosti smyslu a vysvětluje jich rozdíly; terminologie či názvosloví vy- světluje slova technická, jichž užíváme v ně- kterém odboru věd n. umění; lexikon n. dictionarium obsahuje pokud možná veškerá slova některého jazyka. Přihlíží-li však s. více ku stránce věcné čili realné, nazývá se onomastikon (Realwörterbuch); takový s-ík podává pak popisy buď všech věcí a sluje encyklopaedie aneb obírá si za předmět to- liko jednotlivé odboRy vědění lidského. S. N. S. úplný, neúplný, chudý, Us., náučný (Konversationslexikon). Rk.