SlovoSlovo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 19., 74., 31. O skloň. v okolí Kroměř. vz Brt. D. I. 18., II. 19. Při ,slovech' nelíbí se Bl., chce míti "Slovích". Tak prý se čeština kazí. Bl. Gr. 277. Tichými slovesy. Rkk. Oldř. 12. Cf. List. fil. 1896.324., Mus. 1896.248., 375. Jakož malá jiskřička oheň vydá, tak někdy s. způ-
sobí sváry. Bl. Gr. 302. Jak slovo dals, je
třeba držet pevně. Vrch. Rol. XVII.—XXII.
202. S. se vysloví, ale kde skutek ? Šml. VII.
164. Dobré s. aj o sto rokov novo. Stankovce.
Phľd. 1895. 496. Do podmáslí mouchy padají
a v uši slova. Mor. Nov. Př. 74. Ncvydreš od
neho slova, čo by si ho kliešťami ťahal. Slov.
Nov. Př. 613. Človek je iba dotial človekom,
kým si slova stojí. Slov. Zátur. Vzíti komu
s. šp. m.: zakázať komu hovoriť, rečniť (mlu-
viti). Phľd. XII. 499. Na s. vzatý, braný. Vý-
klad vz v Kla. Sklad. 90.