Slovo
Slovo, pl. slova, slovesa. Vz Gb. H. ml. III. 1. 420. Nemohli z něj (z něho) slova dostat (tak se ulekl); S. s to (při smlou- vání); Má její s. (slib manželský). Us. Hoř. 94. Vždy dobré s. lepší jest zlých ran. Slád. Caes. 111. Často věru málo slov již smrtelníky povzneslo a i zhubilo. Král. El. 29. Vz Zát. 57a. (o svádě), 51b. (o mlčelivém), 42., 246. (s. dané). Nepovie pravého slova. Slova vyberať. Na dobré s. nedá. S. drží jako pes pôst. S. hnev krotí. Na s. hory stavať. Za s. někoho chytiť. S. jedno ako sto. S. je s. Neber každé s. na vážku. S. nad závdavok. S. nazpät neťahaj. Na s. nič nedať. (Někoho) k slovu nepripustit atd. Vz Zát. Př. 359b., 360a. Slova stálosť. Ib. V. odst. 4.; svého potvrzování, XVI. odst. 6.; upřímnost', V. odst. 6.; nespolehlivé, V. odst. 3.; nezávazné, V. odst. 3.; psané. V. odst. 29. Slovo — vietor, karta papier (zá- vazek bez platnosti). Mus. slov. III. 26. S. = heslo. S. královské bylo: Bůh s námi. ??r. J. 62.