Sluj
Sluj, e, f., na Mor. m., = sloj. Lépe prý sluj než sluj n. sloj. Cf. lůj. Prk. Př. 7.; dle Mkl. B. 4. lépe sloj, cf. chvoj; Bž. 73. má sluj. Die Schicht, das Gefüge, Flötz. Sluje vrstvy v zemi se táhnoucí. Um. les. S. skalní, příční n. křížová v hornických dolích. D. Sluj uhelná čili kamenouhelná, Kohlenflötz, slabá nebo tenká, schwaches, dünnes Flötz, mohutná n. mocná n. hrubá, mächtiges oder dickes F., ležatá, plochá, flaches F., příkrá, stojatá, steiles F., zvrá- cená, převrácená; dvojná, das Doppelflötz. Hř. — S. ve dřevě, bakule, der Knorren am Holze, die Beule, Ader. Us. Bělohr. Toms., Us. — S , doupě, jáma ve skále n. v zemi, jeskyně, die (Felsen)höhle. I vejde do slují skal. Br. V sluji kopati. Sych. — S., roz- sedlina v zemi bez tekoucí vody. (J. Lepař). Š. a Ž.