Slunce
Slunce. čes. slunce, sluníčko; Mor. slonce, slonce, slonečko, sloničko, słonyčko, slonce, słunko, słunce; opav. słunco a słuňce; slov. suunko, sluce, slnko, słunko. Šb. D. 82. Slnce ako božie oko; Jedno slnce dosť na nebi; Kde slnce, netreba sviečky; Jedno s. nad všecky hviezdy; S. pripeká; S. ráno zpoza chmáry-dážď; S nevždy svieti; Slnko do hora, zima do dvora; Sloko nízko, šábes blízko atd. Slov. Vz Zát. Př. 359b. Koupe-li se s. ráno v krvi (v červánkách), štípe-li dopoledne, pije-li vodu a zapadá-li za mraky nebo v šarlatu, zvěstuje déšť Kola okolo slunce jsou znamením změny v povětrnosti. Čes. 1. IX. 253. Je-li. na nebi královnou, bývá ve všem hojnosť a lidem dobře se daří, ale rády se vvskytují nemoci palčivé, hlav- ničky, neštovice, růže. Sá. Kant. 34.