Slušný
Slušný; slušen, šna, o; komp. slušnější. S. od sluch, vz ch před -ný. Ht. — S. = pěkný, ozdobný, krásný, pravidelný, hübsch, fein, förmlich, regelmässig. V. S. pachole, zvíře. Jest to osoba slušná. Us. Muž s-né postavy. Mus. To město jest velmi s. Br. — od čeho. Je od obličeje s-ná. Ehr. — S., případný, hodící se, hodný, příslušný, způ- sobný, náležitý, schicklich, schicksam, pas- send, füglich, gehörig, gebührlich. Jg., Nz. S. proměna verše. Gníd. Hledaje slušného a bezpečného místa k obydlí. Kom. I to jest s-né věděti. Kn. S-ným způsobem něco učiniti. Dch. Co s-né jest, to se hodí času i osobě. Kmp. Službu naši se slušnú po- klonú napřed vzkazujeme. NB. Tč. 151. — komu. Jediné praviti budu, co jest mi slušné. Jel. — na koho. Smrť Páně na kříži na Boha zhola neslušnou se býti viděla. Sš. I. 169. — S., zvl. srovnávající se se ctí, s po- ctivostí, wohlanständig, ehrbar, geziemend. To není věc slušná. D. S. rozkoš. Jel. To rušiti neslušné bylo. Kom. Jestli slušno čili nic, vámi budiž uváženo. Sych. Slušno zde i hrdla nasaditi. Sych. Dceři slušnou výbavu vykázati. Sych. — S., dovolený, erlaubt. Nebudiž nižádnému člověku slušné nám na odpor býti (komu). Sych. — Solf. — S., spravedlivý, podlé svědomí, billig, gerecht. S. příčina, Th. V., věc, pře, Us., výmluva, V., záplata, Nar. a h. a k., plat, D., cena. Us. Uznávajíc jeho milosť král. toho hodné, spravedlivé a s-né příčiny. Zř. F. I. A. III. Lesť a jakákoli jiná neprávnosť poručníků nad statky sirotčími provedená k s-nému trestání buď přivedena. Kol. 52. Bych vám přál, abyste na sebe krve lidské bez s-né a veliké příčiny neuvozovali. Žer. 350. Vz Právo. S-ná věc jest, abychom i to po- vážili. Štr. Něco za slušné a spravedlivé uznati. Ros., D. Uznali za slušno, aby smrť potupnou nesl. Sych. Ta žádosť jest slušná. D., Kom. Za s. plat něco učiniti. Sych.