Služba
Služba. Ten dal své ženě s-by! Us. Dbv. S. — mrcha. Dbš. Obyč. 97. S. není družba, tužba. Pk. — S., Gefälligkeit. K s-bě se nevtírej a jsa požádán, neodepři. Bž. exc. — S. = výraz zdvořilosti. S-bu svú vzka-
zuji, urozený pane (a příteli milý)! Arch.
V. 331., VII. 4., 70. a j., VIII. 36, 97. a
často tam. — S. = povinnosť, Dienst. Věrná,
přičinlivá služba. Chci se vším královstvím
poddati v s-bu. Výb. II. 42. A tak dy im
rodiče umřeli, sebrali se do světa služby
hledat. VSlz. I. 74. Ustavičně tobě na s-bu
hleděti budeme. Št. N. 24., Abr. II. 271.
Oni pak pro ten některý peníz tím ochot-
něji nám na službu hleděli. Hor. II. 73.
Anjelé jemu na službu přišli. BR. II. 16. — S. boží. Št. Kn. š. 171., Pož. 103. Slavnú s-bu učinili v kostele pražském. Let. 105. — S. = pocta, česť. A jako Bohem chtěl nazván býti a od lidí mieti službu. Št. Kn. š. 11.