Slych
Slych, sluch, u, m. = slyšení, das Hören. Stály celé pohrouženy v slychu. Sš. Sm. bs. 160. — S., smysl, der Sinn, die Bedeutung. Ač někdy v širším a prostrannějším s-chu takto (apoštolem) se nazývá (Barnaba); Pro- roky těmi v širším s-chu rozumí veškery bohoduché spisatele. Sš. II. 15., I. 20. — S., das Gehör. Slov. — Slychy = sluchy, židoviny, Schläfe, f. Koll. — S. = pověsť, das Gerücht, der Ruf. Ani vidu ani slychu po něm (jako když kámen do studny hodí). Us., Jg., Sk., Vrů.