Slza, y, slzeSlza, y,
slze, e, místy
sluza, y (dříve:
silza, sleza), slzička, slzinka, y, f.; v již. Čech
. slouze, sluzička, Kts., u Opavy
słuza, u Frýdka: lza. (Tč.). Pl.
slzy, gt. slz (tato forma
slz byla starým tvrda, proto měli
slez; od 300 let už
slzí, dle Růže), nebo
slze, í (dle Růže). Slza,
lépe než slze, po- něvadž
z není měkké. Gb., Brs. 2. vd. 232. Slza
. Kat. 699. Slza také jednoslabičně. Vz Slučováni, Bž. 29. S
., strsl. sl?za, lacrima, starind. srg, emittere. Mkl. B
. 30. Die Thräne, Zähre. Slzy jsou výměšek dvou žláz laloč- kovitých v dutině oční umístěných a jsou tekutina jasná, bezbarvá, chuti solné. Vz více v S. N. Vysvobodil oči moji ot slez; Již sějú ve slzách; Pitie dáš nám v slzách. Ž. wit. 114. 8., 125. 5.
, 79. 6. Slzy púštěli. Bj
. Slzy mu kanuly po bledé tváři. Us. S-y se ti z očí linou; Když to vážím, jednak slzy nořím. Sš. Hc. 48., Bs. 205. (Hý.). Když idu okolo kříže, lejó se mně v oči sloze; Hned izbetky (jizbečky) zametala, slzami jich polévala; Kolik vlásků přeložila, tolik slozé uželila; Nepolivé(nepolévej) ju slozama, máš vodičku za dveřama; Otec, máti slzami (naříká) a frajirka vzdychami; Kdo nevěří, nech tam běží, šak tam ešče šabla leží, ša- blička krvavá, umévá ju jeho milá slžama; Po třetí své líčka slzami poleju ; Kapaly jí slze po červenem líčku; Od ní sem odešel, slzy mně kapaly, po drobném kamení jamky vybíjal
y; Učí (loučí) sa on
, účí na zelenej úce (louce), červeným šatečkem utirajú suze (slze); Jednó ručkó dveře odvírala a druhó ručičkó slze utírala; Od velkeho žalu sluze ji kapaju, na bilym kameňu důlky vybijaju; Od velkeho žalu selzy mi kapaju a můj bile papir cele prolivaju; Slze ti zalejó tvý černý vočinka; Když sem já šel kolem dvora, ka- paly mě (mi) slze z oka; Teče voděnka, teče s hora tó dědinó a to našo děvečko sluze prolívajó; Dobře mi pravili můj stary tatiček, že budu polivať slzami chodníček; Přikryli sće se mi černymi dveřami, kdy kole vas půjdu, obleju se slzami; Když já si zpomenu na svého tatíčka, slzy mě po- lejů, nevidím chodníčka; Už já ten chodní- ček slzami polívám, na vás rodičové těžko zapomínám; A vyšla do sině, oblela se sluzmi; Svojima slzama vínko dolévajú; A dež já si zpomeno, z vočí mně sloze lijó; Budeš pla- kat a naříkat, až ti budú sluze kapat do šatečka bílého pro synečka milého ; A hned mne polély slzy moje líčka, že mně tam zabili na vojně synečka; Kaj se smutny poděju ? včil se ja sluzama zaleju ; Z mojich černých očí sluzy leju, ani bych němohla na ofěru. Sš
. P. 58., 90
., 113
., 121., 181., 236., 240., 287., 304., 315
., 355., 360.
, 380.
, 412.
, 489
., 490.
, 491.
, 497., 572., 575., 576., 582
., 781., 782. (Tč.). Ktož ve slzách budú sieti, ti mají v Radosti žieti. Smil v. 2043. Oděnie biskupa jsú slzy a modlitby ; Umí- vajž I ty po všecky noci lože své slzami a srdcem svým skrúšeným; Ktož jednu slzu na své hřiechy unoří, ten viece pána Boha uctí, nežli . . . Hus I. 172., III. 143., 149. (Tč.). Blaženému i ve snu o štěstí se zdá, nešťastnému se zdají toliko slzy (o čem kdo myslívá, o tom se mu snívá). U Žamberka. Dv. Jídám popel jako chléb a k nápoji svému slz přiměšuji. Br. Nemáme doma sl- zičky vody. U Rychn. Msk. Kočce hříčka a myšce slzička. Prov. Horoucí slze. Leg. Zdržeti se od slzí; nemohu se od slzí zdr- žeti ; slzy vylévati; nedostávalo se jim slzí; slzy komu vyraziti (pláč zbuditi), slzy se- tříti
. V
. Koutkové očí slzy z sebe potí. Kom
. Dal s jim vypiti slz míru velikou; slzu s očí setříti
. Br. Při smrti její ani slzy ne- umořil (m.: neunořil = neprolil). V. Slze proliti (plakati); slze ho polily; slzami po- liti, D.; mnoho slz pro tebe cedil; klamavé jsou slzy ženské
. Sych. Slzy crčkem vylé- vati. Us. Všem se nám oči slzami (
ne: slzy) zalily. Sych. Slze mu jako hrách z očí pa- dají. Zlob. Slzami bídu svou oplakati. Kram. Potoci slez (slz). St. skl. Potok slzí. D. Slze v očích míti. Us. Z jeho očí mnoho slez te- češe. St. skl. Mátě hořem v slzích plyne. Puch
. Krokodilová slza (z falešného srdce)
. Ros. S. hned vysychá. Bern. Slzy raně po lících tekou. Kram. Slza kane. Rozpláti se v slzách. Celý jest v slzách. Us. Slzičky neumořil (
lépe: neunořil
, Jg. = nezaplakal, neukázal žádného znamení lítosti). Prov
. Mus. Dáme mu taky, aby
mu slzička ne- ukápla. Us. Slza světlá, ale oči kalí. Č. Ně- komu slzy do klína sypati (pláčem chtíti ho obměkčiti); Kamenu slzí do klína nesyp;
Má slzy na hřebičku. Vz Pláč. Č. Raděj ať
náhlá smrť přikvačí
, nežli s. ubohého tlačí.
Pk. — S.
stromová =
míza,
šťáva, der Saft,
die Thräne. V. S. kmenoví vinného (míza
po řezání vytékající). Us. S. chmelová. —
S.
sklenné, skleněné (batavské, boloňské) jsou
hračkou fysikalní podoby vejčité a ukon-
čené na jedné straně v dlouhý a tenký
ocas. Glasthränen, Glastropfen. Vz S. N. --
S.
v botanice. Slzičky panny Marie, sv. Maří slzy =
knotovka bílá, lychnis dioica, die wilde Nelke. D
. Rostou po mezích slzičky. Č. — S. =
knotovka ušetnatá, lychnis flos cuculi, die Lichtblume. Ja. Vz Knotovka, Jg , Čl. 22., Čl. Kv
. 313., FB. 82., Slb. 615., Rostl. 120. — S. zelené sv. Mařie, saxifraga viridis, semeno. Vz Sal. 63. 23.
, 253. —
Sl-
zičky, drobné cukroviny ve způsobě slz, pokroutky; v Třeboňsku slzejčky. Vvk.