Smáti se
Smáti se, smieti se, směju se. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 398. Směje se holým zubom, že mu neobrostly (směje se ničemu). Mus. ol. 1898. 116. Smeje se keď všetko má; Smeje sa, komu je dobre. Zát. Př. 360b. — jak. Směje se jak stará kráva na jar- marku Šeb. 223.