Smělý
Smělý; směl, a, o = srdnatý, statečný, zmužilý, udatný, kühn, herzhaft, muthig. Jg. Strsl. s?m?l?., audax, vl. partc. pft. act, příp. -l?.. Mkl. B. 94. S-lého učiniti, udě- lati ; s. doufání, srdce. V., doufanlivosť. Kom. Kohout na svém smetisku smělejší. Prov. Jg. Smělým štěstí pomáhá, audaces fortuna juvat. V. S-lému tu štěstí, tu ne- štěstí. Dch. S. šílenosť, skok atd. Dch. Smelé, milá, srdečko máš, sama na zdávání voláš. Sš. P. 425. Vyváděti s-lé kousky. Km. S-lého pán Bůh neskrátí a opilým čert sem tam klátí. Pk. Ctnosť bývá smělá a dobrota strachu nezná. Shakesp. Tč. Smě- lejším se stávati, vz Křídlo, Špaček. — S., opovážlivý, příliš smělý, drzý. S. kejklíř. Kom. — čím: slabostí jiných — jak. S. až k neuvěření. — k čemu. Žena k smil- ství s-lá. Hus I. 203.