Smésti
Smésti, smetu, smeť, ta (ouc), tl, ten, ení; smetati, smetám n. smeci; smítati, sme- távati, smítávati = shoditi, svrci, herab- weríen, den Wein abblatten; absetzen, stür- zen ; porážeti, widerlegen, über den Haufen werfen; odstraniti, vyčistiti koštištěm, sme- tákem atd., weg-, abkehren, wegputzen; od- ciziti, schnipsen, wegputzen, stehlen; dohro- mady mésti, zusammenkehren o. werfen; zmítati, dáviti, sich erbrechen, brechen. Jg. — abs. Dům prázdný, jakoby smetl (vy- metl). Us. Studenti nemívají peněz, vojáci jak by smet. Us. Vrů. Všecko sežibroval, jak by smetl. Us. Sd. — Sš. P. 190. — co, koho. Tyran tyrana smítá. Us. S. tříslo, Šp., most (strhnouti). Bart. 4. 14. Smítá dů- vody jejich. Br. S. námitky, nářky (calum- nias = porážeti), V., obilí (sháněti), D., hradby. Šm. A smeče květ svůj jako oliva. Br. Kdyby koza delší ocas měla, hvězdy by smetla. Prov. Mus. S. co = odciziti. Us. — co, koho odkud (čím). Kůň s sebe dolů smítá. V. Pták staré peří s sebe smítá. Rad. zv. Někoho s úřadu s. (svrci), Br., s dů- stojenství. Konšely s (z) radnice s. V. Voda zábradla s mostu smetala. Let. 85. Zbytečné příměty s rév s. (seřezávati. Vz Smítka). Us. Sd. Smetali konšele na Novém městě s rathauzu. Dač. I. 32. Všecky rúchy i s čep- cem se svej hlavy smetala. GR. Smetavši se sebe rúcho králové, vzala . . . BO. S. koho s koně oštípem, Háj., prach se zdi smetákem, Us., někoho (s prvního patra) okny s., V., něco chvojštištěm, V., kosin- kou. Us. Neumí troupem s štoku smésti. Prov. — co (komu) čím: hlavu mečem. Kom. Za město ju kázal vést a jí mečem hlavu smést. Sš. P. 9. Co paks tam dělá- val? Prach smetal pometlem. Sš. P. 743. Nébrž smítá ty vývodky odvoláním-se ku skutečnosti. Sš. I. 73. S. střelbou nepřátele. Us. Dch. — komu. Smítalo jim (chtivě jedli). Šm. — co kam: vše na jednu hro- madu s., Jg., smeti ke zdi. Tudíž nějakou vinu naň (Pavla) smítati hodlajíce. Sš. I. 142. Tak horlilo se řečmi sice proti Čechům dosti, ale skutky smítal každý na druhého. Pal. III. 2. 36. S. kamenie v hromadu. BO. — kde proč. Mlynář k těch loupežníkóv libosti most podlé sebe smetával. Pč. 16. — kde. Každý ať před svou síní smete. Pk. — co jak (odkud) kam. Z oken po hlavě je smetli. V. Smítá v lehkém roz- přahu do lítých ji do vrahů. Sš. Bs. 29. Aby česká země s prstí smetena byla. Skl. I. 370. — kdy: po léku s. (dáviti). Krab. — se — házeti sebou. Co se smítáš? Plk.