Smích
Smích (dříve směch, smiech), u, m., od smě (smě-ji), smáni, das Lachen, Gelächter. Strsl. sméh?, příp. -h?. Mkl. B. 28G., 16. Protivní sobě jsou: smích a pláč; Obr k strachu jest, človíček a trpaslík k smíchu. Kom. Zdržeti se od smíchu; zadržeti v sobě s.; skrocovati se od s-ehu; zatajiti, skrotiti s.; k s-chu podobné věci dělati; veliký, nemírný, povlovný, střídmý s.; s. udělati; smáti se s-chem studeným (když se člověk směje, ano se mu nechce). V. Jest to stu- dený s. (neopravdivý). Mus. Smích hlasitý, hlučný. Dch. Do hlasitého s-chu se dáti; To on chce dokázati ? K smíchu!; Do pláče mi a smíchu, ich könnte weinen und lachen; S-em se ohýbal; Co je tu k smíchu ?; Nemohl od s-chu ustati. Dch. Nechtělo se mu s-chu (= do smíchu). Kld. Nemohl s. udusiti; Dal se do srdečného, s-chu; Ze starých lidí si dělá smích. Us. Šd. To není k smíchu. Brt. Nemohl se s-chu zdržeti. Člověk by s-chy pukl; mohl by se smíchy popukati. Toť jest k smíchu. S. strhnouti, stropiti; s-chy tro- piti, střápati. Us. Dáti se do smíchu; není mi do smíchu; k smíchu by to bylo; k s-u přivésti někoho. D. Dali se nám do smíchu; smíškovi není dnes do smíchu. Sych. Tu oni opět v smíchy (i. e. se dali). Kom. Vámtě (vámť je) do smíchu, ale mně po- hříchu. Č., Ros. S. sardonický (křečovitý, nucený). Rk. S-chem až za boky se popa- dali. Us. Hš. Míti z někoho smích. Mor, poh. I. 701. Takovej prej s. si z toho zpu- stili. Rychn. Vk. Prohýbati se s-chy. Sá. Měl sem to ve smích (— z toho s.) Na mor. Zlínsku. Brt. K smíchu nutkati., Koll. Řeč jeho v s. byla obrácena. Čr. Črtu nebieše do s-chu. Žk. 20. 6. Mužóm do smiechu ne- bieše. Dal. 21. Páni na smiech obrátichu sen kněze svého. Dal. k. 8. 47. Napomenutí v smích obrátili. V. Zbytečné, marné a k smíchu podobné zdá se býti. Bart. Krej- číř dělá pichy pichy, pukala bych se smí- chy. Sš. P. 481. Blázen v s-chu povyšuje hlasu svého, ale muž múdrý jedva tajemně se zasměje; A který užitek oplzlosti? Věru marný s., chechtáme, myšlení šeradné, po- puzenie k smilstvie a tak času zmařenie; A uzřech, že i to také jest. marnosť, s. sem měl za blud a radosti sem řekl: Co se darmo klamáš?; S. s bolestí bude smiešen a konec radosti drží sě lkánie. Hus I. 272., 282., III. 110. Smiech, akoby tritisíc koňov zryho- talo. Mt. S. Muži z smiecha nemúdrého dojdú smutka velikého. Dal. Bude z toho poctivý s. S-chem se všichni váleli. Div s-chem nepukl (nepraskl). Rval si boky od s-chu. Z loňských ohrabků s. (směje-li se kdo, ano nic směšného není). Ros. Spíše by z tebe jiskru vyrazil, nežli by z tebe s. vyvábil. Vz Smutek, Zádumčivý, Pláč. č., Lb. S-chy o něčem tropiti. J. tr. Z loňského s-chu pláč (napomenutí neopatrným děvča- tům; o padlých pannách). Ros., Srnec, Č., Lb. Cizí hoře lidem s. Smil. Pí (pij) a s-u nepropíjej. Smil. Má (moje) bolesť,"tvůj s. Z ženského pláče s. Srnec. Toho jejich s-u se nenajím. Sych. Blázen po mnohém s-chu poznán bývá. Smíchu a pláče tuze mnoho, blázna poznáš dle toho. Dch. Vám do s-u, nám po hříchu. Vz Vysmáti se. Lb. Kdo náchylen k s-chu, také k pláči. Pk. Strany pořekadel vz: Máslo, Smáti se, Šklebiti se, Usmívati se na koho, Vlk. — $., žert, hra, der Scherz, der Unterhalt, die Freude, das Lachen. V. Smíchem to řekl (žertem). Ros. On to má jenom za s. (za žert). Nemastný smích (jalový). Ros. — S., posměch, das Gespötte, Gelächter. Vás položím hodny k smiechu. Hus III. 140. Učiněni jsme v ru- hotu susedom našim; smiech a pohráváme těm, již okolo nás jsú. Ž. wit. 78. 4. S. sobě z někoho dělati; s. z někoho míti, V., si strojiti. Kom. S. z někoho učiniti. Háj. Někým smích pobíjeti, váleti = smích sobě ztrhnouti z něho. Výb. I. 679., 681., 706., St. Kn. š. 100., Č. Ona všecky měla za s. Us. Vk. Byl to dycky hoch tak za s. (— pro smích). U Rychn. Msk. Já jsem pro vy na s. zlým židuom byl bičován i křižován. Pass. 16. (Hý.). Budú pannami smiech po- bíjeti. Dal. 20. S. a kratochvil z něho měli. Bart. 150., Pass. 221. Já sem volal leda volal, leda z tebja s. udělal; Pověz mně, milá, co v tobé vězí? Ach vězí mé těžké hříchy, že sem dělala z mládenců s-chy. Sš. P. 164., 200. Provodí s. z děvy té, jenž se za to stydí. Sš. P. 763. Řeč jeho v s. obrátili. Háj., Kram. Učinil námi všemu světu smích. Sych. Vz Posměch.