Smilniti
Smilniti, il, ení; smilnívati = tělesně obco- vati, beischlafen, chlipným býti, huren; cizo- ložiti, ehebrechen. — abs. Ten smilní, kterýž k skutku tělestnému nemanželsky přivolí; Ktož s-ní, proti svému tělu hřeší. Hus I. 287., 202. — Hus I. 240., 414. — s kým. Lk. Nezabieš! A ty pak smilstvím zabil si svú duši a druhú (duši) té smilnice, s niž si s-nil. Hus II. 73. — Hus I. 179., 190. — kde. Cizím shromažďuje a v statku jeho jiný s. bude. Jel Cizoložili sú a v domu kurvy smilnili sú. Br. Jer. 5. — kdy. A ty pak v svátek s-níš; Prvú noc každý z nich chtěl s. Hus I. 123. — S. se = smilniti. Lépe jest umříti, nežli se s. Ottersd. — se s kým. Již jest se smilnil s ní. Lom.