Smluviti co
Smluviti co: jednání. HGB. — koho s kým: s pannou a oddati Dač. 1. 96. — se s kým oč. Dač. 1. 104., 215., Sv. ruk. 12., Št. Kn. š. 91. — co, se k čemu: knihu k impressí. Mus. 1880. 160. S. k manželství. 1450. Toho já neviem, smluvili-li se k zá- stavě čili kúpenie NB. Tč. 164 — kde. Obranu na sněmě s. J. Lpř. Lépe na sou- vrati se dobře s. než uprostřed pole se po- hádati. Dch. — jak. Na domácích rodech viece po pravdě než po právu súditi, slušie a smlúvati lidi. Pod pokutú se s. Št. Kn. š. 173.