Smrděti
Smrděti, smrď, -dě (íc), ěl, ění; smrdí- vati, stinken. S. od smr?d. Schl. Smr?děti, foetere, koř. smerd?t?. Mkl. aL. 30. — abs. Smrdí jako tchoř, Us., jako dudek. Pk. Lejnem čím více se hýbá, tím víc smrdí (= o nemilých věcech lépe mlčeti). Prov. Jg. Vlastní chvála smrdí (není li- dem příjemna). Us. Čím se víc hovnem mažeš, tím víc smrdí (s rozmarným člově- kem opravdově zacházeti lépe). Smrdí jak cap, Mor. Brt., jako brhel. Mor. Šd. Ty smr- díš, pravil hnůj k bahnu. Hnš. Topí, až kamna smrdí (i. e. mnoho). V Kunv. Msk. Smrdí (= prohrál bulku)! Us. Smrdí jako Lazar; Pane, jižť smrdí, neb již čtyřdný jest. Hus 142., 356. Člověku prvé milému nedadie do třetieho dne přebývati, neb viece smrdí než hnoj neb lajno, a čím rozkošnějie jest krmeno, tiem viece bude smrděti. Hus III. 136. Smrdí jako bzdoch (jako tchoř, kozel). Vz Smrdutý. Lb. Smrdí jako starý (nečistý) nočník. Us. — čím: kozlovinou, prkem, D., peklem, čertovinou, Sych., kozi- nou, psinou, myšinou, volinou, kravinou, koninou, zeminou, plesnivinou, sklepinou, bahnem, cibulí, čmoudem, potem atd. Jg. Ryba smrdí bahnem. D. Zdá se samou sva- tostí býti a smrdí kozlem (smilstvím, ne- pravostmi, ďáblem). Prov. Jg. Smrdí pýchou jako tchoř. Pk. Smrdí grešli, trojníkem (nemá peněz). Us. Ptř. S. čertem (=jako čert). Us. Brt. Kdo hnojem nesmrdí, chle- bem nevoní. V Kunv. Msk. Potok smrdí sírou a bahnem. Pass. O tisíci mluví a gro- šem smrdí. Sk. Ať smrdí hnojem halama. Dh, 125. S. chlapem, pýchou. Chč. 447., 446. Smrdí to hadem, čertem (o věci podezřelé). Na mor. Zlínsku. Brt. Smrděli jsme hřbito- vem, jak (jakmile) nám kartu podali (bylo patrno, že prohrajeme). U Žerovn. Vlk. S. peklem, co kopřiva plotem. Pk. Maž, ty se- dláka pížmem, přec dehtem smrdí. Č. Víno sudem smrdí. Žer. S. kozlem. Har. I. 205. Vdovcovi starému smrdí brada vínem a mladý šohajek voní rozmarynem. Sš. P. 198. — komu. Smrdí mu učení (nerád se učí). Us. Všk. Tomu práce smrdí (línému). Us. Kf. Tobě smrdí česká duše. Dal. 123. Bohu naj viece smrtedlný hřiech smrdí. Hus I. 363. — kdy. Host a ryba třetího dne smrdí. Prov. Jg., Č., Sd. — po čem, german. a šp. místo: čím. Brt. od čeho. Ryba od hlavy smrdí. Koll. Čít. — komu odkud: z úst mu smrdí (mluví hanebně n. sviňsky). Us. Smrdí mu z hrdla (z huby i ze srdce. Vz Nečistý). Vlastní chvála z hrdla smrdí.