Smutný
Smutný; smuten, tna, tno = smutek cí- tící, truchlivý, traurig, betrübt. Mezi vese- lými smutný nebuď. Kom. S. mysl. D. Kam se smutná obrátím ? Lom. Bude smutno a truchlo (město). Ben. V. Byl s-ten jako ten, který celú noc nespal. BN. Dělati s-ho. Us. Dch. Má smutnou. Vz Opilý. Us. Sn. Kam sem se smutná dostala ?; Všecky duše řadem jdou, vesele zpívají, jenom jedna smutna jde, žalostivě plače; Jak já nemám smutná býti, nad synáčkem omdlévati; Jak pak němam s-tna być, za starého kažú iść (jíti). Sš. 23., 43., 75., 370. (Tč.). Jest-li smutna, on chlácholí, okúnie-li sě ona, on jest ne- mocen. Hus I. 202. Sedí smutná, ako čoby jej sliepky boly chlieb pojiedly. Mt. S. S-ný jako vrba. Mt. S. Smutný duch vysušuje kosti. Prov. — po čem. Smutná sóm, já neviem po kom. Sl. p. č. 79. — proč. Pro jehož smrť byli sú smutní. Hus II. 157. Ty proto nebuď rozpačný, by pro déšť, slotu neb mrazy neb které světské přiekažy chtěl smuten a truchel býti. Smil v. 1621. Skrze takovú věc velmi smutna byla. BN. — na čem: na duši. GR. — S. nebe (kalné, po- šmourné), trüb. S. tvář, obličej. V. — S., ku smutku se vztahující, Trauer-. S. oděv, píseň. V. — S., něco smutného obsahující a smutek působící, Trauer-, traurig, tragisch. V MV. nepravá glossa. Pa. S. noviny; S. skončení vzíti. V. S-ná podívaná. Dch. S. příhoda. D. S. hra, smutnohra. V. — S., kalný, trüb. S. pivo. Us.