Smutný
Smutný. Cf. Ž. kl. (337.). — jak. S-ná jest duše má až do smrti. Drk. Mns. 1888. 333. S. ako ta pustá nočnia hodina. Nár. nov. IV. č. 83.—S. = nepohodlný, obtížný, molestus. Co jste s-ní tej ženě. Drk. Mus. 1888. 330. — S. = něco smutného obsahu- jící. Přišel s veselou, se smutnou. Gb. Došel smutných (konců). Sá. — S-ný, potok u Ha- nova. — Na Smutném, vrch u Zdic. Krč. — S., ého, m., os. jm. — S. Jiří Ferd., Děkan 1714. Jg. H. 1. 627., Jir. Ruk. II. 235.