Smysl
Smysl, u (dříve -a), m., v již. Čech. smy- sel. Kts. — S., myšlénka, sententia, der Sinn, der Gedanke. V. Zuby máš tento s. Ciceronův držeti: Hněv ať jest daleko. Jel. Kniha hlubokých smyslův. Štelc. Vystříhá od kacířů, ohavné jejich s-ly vyčítaje i skutky. Br. — Kom. — S. = domnění, die Meinung, der Gedanke. Neděliti se v s-lu (také tak smýšleti). V. Jaký máš s. o trestání cizo- ložníkův? Br. Obadva na svém s-lu stojí. V. Kolik hlav, tolik smyslů, kolik děr, tolik syslů (kolik hlav, tolik klobouků). V tom smyslu shledav se s panem pjsařem nej- vyšším od něho jsem stvrzen. Žer. Lepšího s-u nabyti; Jaký jest s. váš ? Dch. (Svůj) s. držeti. Jel. En. m. 13. S. svůj proměniti. Pulk. — S., ponětí, průpovědi, rozum, der Sinn der Schrift, der Rede usw. S. opačný mají ta slova. Br. Slova má v opačném smy- slu béřete; Překladatel s. převrátil; Řeč učinil v tento s. Sych. S. protivný, od- porný, D., příkrý. Jel. Slovo to má dvoj- násobný smysl. Slovům s. nějaký dáti. Br. Resoluce přečtena na ten s. Apol. V užším, širším s-u. Nz. V týž rozum a s. o čem promluviti. Nz. S. doslovný, buchstäblicher Sinn. Učiniti poručení v s. ten. Skl. I. 70. Vyhlásiti něco v slôvích a v s-lu tomto. Skl. 2. 90. A nemámeť slova z slova, ale smysl z smysla vykládati. CJB. 365. Uvedl jsem nadepsaná práva městská v kratičkou summu, nic v nich strany titulů, artikulů, s-lu jich neměně ani k nim co přidávaje. Kol. Předml. Návrh na změnu volebního řádu ve smyslu národní rovnoprávnosti, lépe větou: návrh na znl. vol. řádu, tak aby se vyhovělo nár. rovnoprávnosti. Vz Brs. 2. vyd. 233. Ve s-slu zákona se naři- zuje, lépe: po zákonu, podlé zákona se na- řizuje. Jv. Kdyby udaje básnické ve smyslu historických dat vzaty býti mohly šp. m.: za data historická jmíny býti mohly. Km. Odpověděl v tento s. Flav. Něco na dvojí s. vzíti (zweideutig auslegen). Bs. V přene- seném s-lu. Nz. Ten s. s sebou nésti; v týž n. na týž s. o něčem promluviti. Kom. Na- tahovati slova ku s-lu; převrátiti s. zákona. Nz. Mnohé věci nad s. člověčí sú. BO. Stav věcí vypsati v ten smysl; Zpráva v ten s. zní; To ku s-lu věty se hodí. Dch. Kšaft jeden s. a jednostejná slova v sobě obsa- hující na několika exemplářích napsán býti může. Kol. 57. (Slovo to) užívá se v písmč sv. druhdy ve prostrannějším s-u; S. právní (sensus forensis); S. je zračit a očividen; Zdá se, že protiklad či antithesa předešlého s-u vymáhá; s. ten nejlépe ku spojitosti při- léhá ; Ten s. se nám nejlépe ke slovům apo- štolovým příhoden býti zdál; Že ten a ne jiný s. dotčená slova mají; Týž a nejiný s. vynořují slova; S. lehko dostupen jest; Na našem místě s. prvější jest dopadnější a průvodnější; V naší kapitole slovo tělo ve vlastním, nepřenesném s-u slyší; Přesný a pravý s. výroku toho; Oboji čtení stejný s. řine; S. výroků těch hlouběji proniknut a na jisto téměř postaven, stanoven jest; Rozdílem tím vazeb nemění se ani v nej- menším s. věty hlavité; Nad to nesmí se věc ta ve příkrém a přísném s-lu bráti; Hlubší s. se pod rouškou litery v nich skrývá; Ale přeslibné to slovo svoboda lehko se na ten s. béře; Leč prvnější s. více doléhati se zdá a obyčejný jest; Aniž se tím v podstatě s. přeměňuje; Ve smyslu dalejším, obvyšném a duchovním nastíněno jest vítězné Kristovo na nebe vstoupení; Ten s. na oce (lok. sl. oko) jest; Ač vlastně s. odlišen není; S. vytáčeti; S. slov těch přístupen, aniž potřeben je výkladu něja- kého; S. ve slova ta vnesený; O tom ne- jeden s. panuje; Ta slova ve s-u nejbližším k Davidovi směřuji, ale pod stínem osoby Davidovy jest s. vyšší zahalen, jenž se od- nášel ku Kristu; S. náprostý, absolutný; Úsečný s. slov; Říci co ke komu v jistém
s-lu mravném; Bráti slovo to ve s-u ži-
dovskomessiášském; Církev výrokem slav-
ným s. slov těch ustanovila; Právem v tom
skrytý s. nějaký hledali; S. tím rozličným
čtením se rozlikuje; Petr otevřel jim s.
místa onoho prorockého; S. ten vyniká
z následujícího dílu; Ještě jiní jinak ta
slova slyší se s-em pravým se nepotkáva-
jíce; Avšak haeretici ku protivným dokona
s-ům výrok ten natahovali; Žádal, aby mu
s. slov těch přepodivný otevřen byl; Nad
to se slovům jiný s. při takovém výkladu
podsunuje; Slova ta hlubší smysl nejen při-
pouštějí než i v sobě chovají; A slovům
těm dle svého náhledu s. pravý podčínělí;