Smyšlení, smýšlení
Smyšlení, smýšlení, n., vymyšlení, vy- mýšlení, die Ersinnung, Erdenkung, das Denken. Umění rozumného s. Kom. — S., domnění, die Meinung. V témž býti smy- šlení a domnění; nízké, vysoké o sobě s. V. Dobré s. o někom míti. Br., J. tr. S. jest o tobě. Kom. Vysokým o sobě s-ním nadutý. Plác. Na jiné s. někoho přivésti, umstimmen; změna s.; s. jeho se obrátilo; zpráva o s., der Stimmungsbericht (politi- ckých úřadů o s. lidu); jiného s. nabyti; svého s. se držeti; šosácké s., der Pfahl- bürgersinn; téhož s. býti. Dch. Mužové se s-ním nám protivným lépe: s. nám protiv- ného. Km. Dvěma členoma rozbírá ono tožné a stejné s. Sš. II. 164. — S., básnení, smyšlená věc, die Erdichtung, Einbildung. V. Ta pověsť jest pouhé s. zahálčivých lidí. Jg. — S., vytrvalá vůle chtění n. nechtění, die Gesinnung. Vz S. N. Rád bych věděl jeho s. Smířlivé s. Dch. S. dětenčí, otcov- ské, synovské. Sš. I. 87. S. na burse, die Stimmung. S-ení příznivé, klidné, ochablé (günstig, ruhig, still, flau). Skř., Dch.