SnadněSnadně, snadničce, komp.
snadněji, sná- zeji, snáze, snáz, v obec. mluvě
sná
z.
S. =
be
z nesnáze, bez těžkosti, bez starosti a práce; lépe než:
lehce, leicht, mit leichter Mühe, leichtlich. Vz Lehký. Snadně přetrpěti; Jeden každý snázeji to snášeti bude; Abych tím snázeji vítězství obdržel. V. S. se to praví. Ros. S. tomu věřím. Jel. Velebí tu ohavnosť, aby tím snáze mohli zklamati. Hus III. 314. S. na něčem se ustanoviti. Žer. 315. S. něco poskvrniti. Hus III. 39. Jide na pivo, klobúk má křivo, jak je mu to snadně; Zapomeneš snadně, má děvečko
, na mě, tak jak to jablečko, dyž s jabloně spadne; Mám málo na dně, vypiju snadně, vypiju
, dám nalit
, půjdu dom bez galit (kalhot). Sš. P. 525., 588., 647. Třtina se s. zláme. Sych. Letního času snáze bývá o potravy. Br. Jako v sou- struhu se s. dělá, tak doktorové cierkve sv. s
. slovo božie káží. Hus III. 82. Snáze jest v kalné vodě ryby loviti. Prov. Mus. III. Snáze je o společníka než o pomocníka. Č. M. 235.