Snadno
Snadno (snadničko, snadňounko), neutrum adj. snadný, vz toto. — S., adv., snadně. Strany kompar. vz Snadně. Leicht. Ty pří- činy dají se snadno poraziti. Sych. A bylo s. zabrániti příchozím. Br. Jemu jest se s. smáti. D. Jemu je s. mluvit'; To nejde tak s.; Mohlo by se s. státi; S. se to řekne, ale . . . Dch. Mám vtipu dosti, s. se tomu umění bez mistra, naučím. Žer. 11. Zem, vlasť, místo i krajinu premeniť je snadno, rod nezmeníš, i zlú zvyklosť premeniť ne- snadno. Slov. Tč. Holému s. se hlava oholí. Kdo lehce věří, snadno pochybí. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje. S. hůl na- jíti, kdo chce psa bíti. Kdo chce z kuchyně psa vyhnati, s. najde hůl. Horný. Není mu s. jim se zalíbiti. Br. Vz Přirozený.