Snadný
Snadný; snaden, dna, dno; kompar. snad- nější, snazší, snadší; snadničký. Kdy lépe klademe snadný než lehký, vz Lehký. S., nevelikou prací učiniti se dující, lehký, leicht, nicht schwer. Tato úloha jest snadna. Us. S-dný porod. Byl. Pro snadší vyrozumění, ku snadnějšímu vyrozumění, Us. Dělá si to snadným, lépe: dělá, Činí si tu věc snadnou, usnadňuje si to. S. pomoc; Snadným způ- sobem. Dch. Na první dotázku s-á odpověď se dáti může. Žer. 314. Snadný já, děvečko, snadný já počet dám, dojda k farářovi hned sa vyzpovídám. Sš. P. 343. Vz Trudný. — s inft. Ne tak snadno učiniti. V. Snaden odsúditi = může snadno odsúzen býti. Výb. I. 922. Nejisti sú kroci jejie ani snadni při- stihnúti. BO. Snadné jest zavříti. Ben. V. Snadno jest Bohu zavříti mnohé. Br. Bohu jest tato věc snadna učiniti. Pass. — Št. — k čemu: S. ku zlámání, ku snesení, k spo- kojení, k rozhněvání, V., k poznání. D. S-ni jsou k zlapání. Bl. — s co. Kterážto věc s pochop jest s. (snadna pochopiti). Ms. — S. = náchylný, způsobný, geneigt, Anlage habend, fertig, bereit, geschickt, geläufig. — k čemu: k neduhu, Plk., k poklésce, Br., k hněvu, Bern., k podezření, k zlému do- mnění. V. S-ný bývá k věření. V. K ne- moceru s. Ler. Krmě k zažití snadná. Ler. Havran s. k učení. Jel. Kdo k věření s-ný, snadný k oklamání. Č. Soudce buď snaden k rozmlouvání. Pr. — v čem. U vymyšlení a u vyvedení s. byl. Hlas. — S., prívetivý, dobrotivý, willfährig, bereitwillig, gefällig. S. člověk. Kom. Má matička dosť snadná, že ona mně tě nedá. Sš. P. 269. — k čemu: k rozmlouvání. Jel. Bůh jest s. k odpuštění. Br. S. k podpisování listův. V. Konšel buď volný a s-ný k rozmlouvání. Kol. 7. Moc- náři k odpuštění snadni. Sš. Mr. 48. — komu. Každému jest s. (přístupný). V. — v čem: v rozmlouvání (vlídný). S. v od- pověděch. Lom.