Snažný
Snažný. Mkl. Etym. 312. S. kazatel. Pass. 14. stol. Nemá mnien býti s., jenž opúštie neškodlivé věci. Kar. 124. — kde. Neb snažnu býti i v nižšiem stavu lépe mi se líbí.. . Št. Kn. š. 176. — čeho. Buď mne snažen. Pravn. 1049. S. hospodářství, Št. Kn. š. 69. (46.), svého dobrého. Št. N. j 123. — k čemu. K proštění jich snažni byli. Výb. I. 471. Kdo tlustým hlasem ob- dařen, k lakomství jest velmi snažen. Výb I. 958. — s inft. Zbožím se vypínati sna- žní. Kom. — na čem. Býti snažnu a ústavnu na modlitvách. Št. Kn. š. 70. — o čem. Král byl snažen o stavu jich (poddaných). Kar. 122