1. Snět
1. Snět, u, m., sněť, í, f., snítka = špa- lek, peň, der Stamm. Ratolesť některá stromu sama stromem býti chtíc od snětu se od- česla a spadla. Kom. — S., snětev, větev, ratolest, der Ast. Slon svým pyskem s. stro- movou k zemi sehnul. Kram. Snítka se stromu k okulování. Us. Sesbírala s-ty větry sklácené. Sá. Jeden s. prken (jedna vazba prken). Us. — Jg.