Snísti
Snísti (zastr. snésti), sním, 3. os. pl. snědí (ne: sní), sněz, sněda (ouc), snědl, sněden, (lení (na Mor. místy též snězen, ení); sní- dati, snídávati, zusammen-, aufessen, ver-, aufspeisen. Jg. S., strsl. s?nésti, come- dere; kor. jad, tudíž strsl. jasti a s?nesti. Mkl. L. 53. Snísti m. sjísti, n se vsulo: snjisti; snědl m.: snjedl, je v e, vz ě. — abs. Náramně žádati, jakoby snísti chtěl. V. Co se doma uvaří, ať se doma sní. Us. Zlý pes ani sám snie, ani druhému dá. Mus. A že oni (kněžie) mají, co jest nejlep- šieho, sniesti, spíti i zedrati, ktož tak káže, ten jest velebný kazatel. Hus II. 174. A když snědúc supové rozletie sě. K. š. 3. — co. Vše, všeckna jídla snísti. D. Až to sníš, něco zvíš (když si někdo mnoho k jídlu před- loží). Lb. Luštiny se zahodí, když se jádro snědlo. Sych. I sjechu (snědli) veścek plod země jich. Z. wit. Jen jsem to snědl, už jsem říhal; Čerta by snědl (mnoho jí); Houpy, houpy, kočka snědla kroupy (říkáme děti hýčkajíce). Us. Dch. Tohle sníst, to by mu- sela duše na stranu (to bych pukl); Dycko něco chce a sni to (když chce o tom mlu- viti, zapomene to). V Kunvaldsku. Msk. Co máš zítra udělati, udělej dnes, co máš dnes snísti, nech si na ráno. Olom. Sd. Snědl všecko jak by smetl. Us. Šd. Zde pyšní lidé ve zlaté chodí, zítra je červi a žáby snědí; Sjézte mia tu, sjézte, dunajské ry- bičky, ať mia nedostanú Turkovy ručičky; Jak ten první kúsek zédl (snědl), hned na levé líčko zbledl (hnedka jako stěna zbledl. Sš. P. 169.); Ona jablečko sjedla, jak bila šatka zbledla; Ten svět je široko, rodiči daleko, nežli sa oni dověďá, červíci mia sněďá; Nech mě snijú (= snědí) straky, vrany, nebudeš mět žádné hany; A zas ji (trávu) dal šohaj vraným koňom snésti; Počkej ty Šveríne, čerta´s snědl, kmíne, bude tě čert udit v pekelném komíně; Měla sem synečka v červené čepice, vylezl na hůro, snědle ho slepice; Skováš si ho do police, snědijú ti ho ploščice; Hop, Janíčku, hop, snědľs misu króp. Sš. P. 73., 147., 168., 234., 453., 531., 545., 586., 656., 762., 764. (Tč.). A co by měli chudí sirotkové a vdovy sniesti, to oni všechno obecně pickujíce sě sžerú; (Ženy) jsú lžíce ďáblovy, jimiž jiné jie. ale dotud bude jiné lžicí jiesti, až i lžíci sní; Na Erodesovi králi jehož sú črvie snědli. Hus I. 220., 278., 351. (Té.). A když jej (beránka) dobří lidé vešken snědie. Pass. 22. Snědl by čerta kus Snědl by vola i s rohama. Us. Hý. Vz Žrout. Lb. Sníme ten pecen spolu. Ctib. Hád. Kdo se mezi plevy míchá, svině ho snědí. Kmp. Houby víš, houby sníš, houby mi nového povíš. Prov. Snědl vůl blány. Prov. Voláte mne ke kaši, snědouce napřed zvěřinu. Prov. Snědl koláč (jedné straně nakládá, poru- šený soudce). Mus. Ne toho pták, kdo ho lapil, ale kdož jej snědl. V. Vše domů přijde, co vlci nesnědí. Snědl mnicha a kápě mu v hrdle zůstává. Prov. On mnoho hrabí snědl (zabil). Troj. — co jak. Snědl na jedno posezení kýtu. Sych. Snědl rozum až po dešťky (chlubný). Č. - co komu. Má-li co v uzlíku, já mu to sním; Měla sem ga- lana, byl trochu hloché, vylezl na hůro, snědle mi jé moche; Husičky se sběhly, koledu mně snědly; Skováš-li ho pod stání, snědí ti ho potkáni. Sš. P. 656., 657., 743, 762. (Tč.). Mnoho dobytka lidem sú zjedli a kůže jsú v jedné jámě nalezeny. Pč. 24. Ví pes, komu sádlo snědl. Prov. — co kdy. Snědl by ho po večeři (snadno by ho pře- mohl). Č. Dělá, jakoby jich 5 po večeři snědl (chlubný). Č. Po honbě snědl mísu pečene na jedno posedění. Ml. — proč. Láskou by se snědli. Us. Dch., Šd. Dobre ho nezjie od radosti. Mt. S. — co v čem. Ta holka sní v rohlíčkách peněz. Us. u Ry- chnova. — co s kým. Snědl to s dětmi. Sniemť ji (slepici) s tovařiši v kvase. Žk. 340. — co za co: vránu za holuba, Us., škřečka za březňáčka. Sych. Snědl to jako za med. Us.