2. Sníti
2. Sníti, sním (zastr. sniji), sněl a sníl (na Slov. snil), ěn, ění; snívati = ve snách viděti, sen n. sny míti, träumen. S. ze sen. D. — co: sny. Br. Snil jsem to. V. — se. Snělo se, snilo se. Us. — se komu kdy. Co se mu ve snách snilo. Lom. V noci se mi sní. Reš. S tebou sa mi každú nôcko snívá. Ht. Sl. ml. 218. Usnuch, snieše mi sě ve sně, jakoby. Rkk. Nač člověk vo dne myslívá, to se mu i v noci snívá. č. M. 204. A starcům vašim snové sníti se budou. Sš. Sk. 22. Sníval se mi přelibezný sen. Ps. sl. 45. — jak. Libými jsem sníval sny. Kos. Ol. I.192. Sociniani na licho snili o vzchytu, úchvatu či ekstase Páně do nebe. Sš. J. 52. —Ros. — o čem. O tom se mu nejvíc snilo. St. skl. O čem kdo myslívá, o tom se mu snívá. Dv. Kdo koho rád mívá, o tom se mu snívá. Lb. Snilo mi se o kádi. GR. Je-li pak tomu tak, čili se mi o tom sní ? Sych. Kočce o myších se snívá. Č. M. 223.