Sobotka
Sobotka, y, f. = sobota. — S., oheň sva- tojanský, das Johannis-, Sonnenwendefeuer. S-ku páliti. Slavnosť sobotek (slavnosť vel- kých ohňů v době letního rovnodenní u po- hanských Čechů). Ehr. — S., město v Ce- chách v Jičínsku. Vz více v S. N., Tk. I. 289. — S., kráva v sobotu zrosená. Na vých. Mor. — S., y, m. a f., osob. jméno muž. a žen. — S., hora a hrad ve Slezsku, Zöpten- berg. Vz Tk. IV. 403., 404., 406., 408., 593., Krč. 335. — Sobotčan, a, m., pl., -né. — Sobotecký.