Socha
Socha. Mkl. Etym. 313., Sv. ruk. An. 415. — S. = kůl. Kochan, když okolo sochy chodieše a z sebe třeva točieše. Dal. 40. 9. Byl k soše přivázán Modl. 53. a. Káza Ježiušě k soše přivázati Hrad. 88. b. Před domem bieše suchá s., arboris truncus ari- dus. Um. Jiř. K soše přivázati. Hr. rk. 251. S. = kůl v plotě. Mor. Brt. — S. = stěžen, Mastbaum, m. Z nichžto každá lodí mějíše čtyři sochy a čtyři opony nebo plátna (plachty). Výb. II. 554.