1. Solný, -ní
1. Solný, -ní, k soli se vztahující, Salz-. S. poplatek (ze soli), V., úřad (solnice), trh, líh, D., komora, Krč. 632., peníze, bečka, (soudek), chuť, Us. (Jg.), útvar, Nz., dů- chodky, prodej, obchod, užitek, denník ma- terialní prodeje solního, šp., samotržba n. samoprodej, das Salzmonopol, J. tr., okno, der Salzschacht, pánev, Dch., robota, hor- ník (solikop). — S., sůl držící, Salz-, sal- zig. S. důl, hory (krušcové hory), studnice, Reš., moře, D., socha, Ctib., údolí, žíla, voda, hora, sloup, Us. (Jg.), toky (= moře), Šbk., slzy, Dch., tresť, kyselina, Nz., stěna, plášť, Jg., lože, Krč. 588., ložiště. Jg. S. jezera. Vz KP. III. 154. S. doly v Berchtes- gadenu, v Bochni, v Halleinu, ve Wieliczce. Vz KP. III. 168.— 174. S. prameny, vz KP. III. 156., 162., stepi. Vz KP. III. 157. S. var v Nauheimě. Vz KP. III. 39., 53. Jak v ko- stele pokleknula, v s. sloup se obrátila. Sš. P. 4.